1Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody, 2Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou, 3(Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji, 4A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých. 5Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má. 6Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě. 7Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu. 8Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne. 9Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země. 10Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. 11Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.
1God, you are my God. I will earnestly seek you. My soul thirsts for you. My flesh longs for you, in a dry and weary land, where there is no water. 2So I have seen you in the sanctuary, watching your power and your glory. 3Because your loving kindness is better than life, my lips shall praise you. 4So I will bless you while I live. I will lift up my hands in your name. 5My soul shall be satisfied as with the richest food. My mouth shall praise you with joyful lips, 6when I remember you on my bed, and think about you in the night watches. 7For you have been my help. I will rejoice in the shadow of your wings. 8My soul stays close to you. Your right hand holds me up. 9But those who seek my soul, to destroy it, shall go into the lower parts of the earth. 10They shall be given over to the power of the sword. They shall be jackal food. 11But the king shall rejoice in God. Everyone who swears by him will praise him, for the mouth of those who speak lies shall be silenced.
1Een psalm van David, als hij was in de woestijn van Juda. 2O God! Gij zijt mijn God! ik zoek U in den dageraad; mijn ziel dorst naar U; mijn vlees verlangt naar U, in een land, dor en mat, zonder water. 3Voorwaar, ik heb U in het heiligdom aanschouwd, ziende Uw sterkheid en Uw eer; 4Want Uw goedertierenheid is beter dan het leven; mijn lippen zouden U prijzen. 5Alzo zou ik U loven in mijn leven; in Uw Naam zou ik mijn handen opheffen. 6Mijn ziel zou als met smeer en vettigheid verzadigd worden, en mijn mond zou roemen met vrolijk zingende lippen. 7Als ik Uwer gedenk op mijn legerstede, zo peins ik aan U in de nachtwaken. 8Want Gij zijt mij een hulp geweest; en in de schaduw Uwer vleugelen zal ik vrolijk zingen. 9Mijn ziel kleeft U achteraan; Uw rechterhand ondersteunt mij. 10Maar dezen, die mijn ziel zoeken tot verwoesting, zullen komen in de onderste plaatsen der aarde. 11Men zal hen storten door het geweld des zwaards; zij zullen de vossen ten deel worden. Maar de koning zal zich in God verblijden; een iegelijk, die bij Hem zweert, zal zich beroemen; want de mond der leugensprekers zal gestopt worden.
Stiskni Enter, abys tento verš zvýraznil, přidal poznámku nebo ho zkopíroval. Šipkami přejdeš na další verš.
Číslování veršů se řídí zvoleným překladem a v několika kapitolách se může o jeden verš lišit.