1Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží. 2Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své, jako dítě ostavené od matky své? Ostavenému podobná byla ve mně duše má. 3Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.
1Yahweh, my heart isn’t haughty, nor my eyes lofty; nor do I concern myself with great matters, or things too wonderful for me. 2Surely I have stilled and quieted my soul, like a weaned child with his mother, like a weaned child is my soul within me. 3Israel, hope in Yahweh, from this time forward and forever more.
1Een lied Hammaaloth, van David. O HEERE! mijn hart is niet verheven, en mijn ogen zijn niet hoog; ook heb ik niet gewandeld in dingen mij te groot en te wonderlijk. 2Zo ik mijn ziel niet heb gezet en stil gehouden, gelijk een gespeend kind bij zijn moeder! Mijn ziel is als een gespeend kind in mij. 3Israel hope op den HEERE van nu aan tot in der eeuwigheid.
Stiskni Enter, abys tento verš zvýraznil, přidal poznámku nebo ho zkopíroval. Šipkami přejdeš na další verš.
Číslování veršů se řídí zvoleným překladem a v několika kapitolách se může o jeden verš lišit.