Římanům 2

1Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče, každý potupující. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což tupíš. 2Vímeť zajisté, že soud Boží jest podlé pravdy proti těm, kteříž takové věci činí. 3Zdali se domníváš, ó člověče, kterýž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího? 4Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede? 5Ale podlé tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sám sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího. 6Kterýž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho, 7Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, 8Těm pak, kteříž jsou svárliví, a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem, 9Trápením a úzkostí, každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, i Řeka. 10Ale sláva a čest a pokoj každému, kdo činí dobré, i Židu předně, i Řeku. 11Neboť není přijímání osob u Boha. 12Kteřížkoli zajisté bez zákona hřešili, bez zákona i zahynou; a kteřížkoli pod zákonem hřešili, skrze zákon odsouzeni budou. 13(Nebo ne ti, kteříž slyší zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé zákona spravedlivi budou. 14Nebo když pohané zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje zákon, takoví zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou, 15Jako ti, kteříž ukazují dílo zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, aneb také vymlouvají.) 16V ten den, když souditi bude Bůh tajné věci lidské, podlé evangelium mého skrze Jezukrista. 17Aj, ty sloveš Žid, a zpoléháš na zákon, a chlubíš se Bohem, 18A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší, naučen jsa z zákona, 19A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě, 20Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v zákoně. 21Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, kradeš? 22Pravě: Nezcizoložíš, cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš? 23Zákonem se chlubě, přestupováním zákona Bohu neúctu činíš? 24Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest. 25Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li zákon plniti; pakli budeš přestupitelem zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním. 26A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku? 27A ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce zákon, zdaliž nepotupí tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi zákona? 28Nebo ne ten jest Žid, kterýž jest zjevně; aniž to jest obřezání, kteréž bývá zjevně na těle; 29Ale ten jest Žid, kterýž vnitř jest Židem, obřezání maje srdečné v duchu, a ne podlé litery; jehož chvála ne z lidí jest, ale z Boha.

1Therefore you are without excuse, O man, whoever you are who judge. For in that which you judge another, you condemn yourself. For you who judge practice the same things. 2We know that the judgment of God is according to truth against those who practice such things. 3Do you think this, O man who judges those who practice such things, and do the same, that you will escape the judgment of God? 4Or do you despise the riches of his goodness, forbearance, and patience, not knowing that the goodness of God leads you to repentance? 5But according to your hardness and unrepentant heart you are treasuring up for yourself wrath in the day of wrath, revelation, and of the righteous judgment of God; 6who “will pay back to everyone according to their works:” 7to those who by patience in well-doing seek for glory, honor, and incorruptibility, eternal life; 8but to those who are self-seeking, and don’t obey the truth, but obey unrighteousness, will be wrath and indignation, 9oppression and anguish, on every soul of man who works evil, to the Jew first, and also to the Greek. 10But glory, honor, and peace go to every man who works good, to the Jew first, and also to the Greek. 11For there is no partiality with God. 12For as many as have sinned without law will also perish without the law. As many as have sinned under the law will be judged by the law. 13For it isn’t the hearers of the law who are righteous before God, but the doers of the law will be justified 14(for when Gentiles who don’t have the law do by nature the things of the law, these, not having the law, are a law to themselves, 15in that they show the work of the law written in their hearts, their conscience testifying with them, and their thoughts among themselves accusing or else excusing them) 16in the day when God will judge the secrets of men, according to my Good News, by Jesus Christ. 17Indeed you bear the name of a Jew, and rest on the law, and glory in God, 18and know his will, and approve the things that are excellent, being instructed out of the law, 19and are confident that you yourself are a guide of the blind, a light to those who are in darkness, 20a corrector of the foolish, a teacher of babies, having in the law the form of knowledge and of the truth. 21You therefore who teach another, don’t you teach yourself? You who preach that a man shouldn’t steal, do you steal? 22You who say a man shouldn’t commit adultery. Do you commit adultery? You who abhor idols, do you rob temples? 23You who glory in the law, through your disobedience of the law do you dishonor God? 24For “the name of God is blasphemed among the Gentiles because of you,” just as it is written. 25For circumcision indeed profits, if you are a doer of the law, but if you are a transgressor of the law, your circumcision has become uncircumcision. 26If therefore the uncircumcised keep the ordinances of the law, won’t his uncircumcision be accounted as circumcision? 27Won’t the uncircumcision which is by nature, if it fulfills the law, judge you, who with the letter and circumcision are a transgressor of the law? 28For he is not a Jew who is one outwardly, neither is that circumcision which is outward in the flesh; 29but he is a Jew who is one inwardly, and circumcision is that of the heart, in the spirit not in the letter; whose praise is not from men, but from God.

1Daarom zijt gij niet te verontschuldigen, o mens, wie gij zijt, die anderen oordeelt; want waarin gij een ander oordeelt, veroordeelt gij uzelven; want gij, die anderen oordeelt, doet dezelfde dingen. 2En wij weten, dat het oordeel Gods naar waarheid is, over degenen, die zulke dingen doen. 3En denkt gij dit, o mens, die oordeelt dengenen, die zulke dingen doen, en dezelve doet, dat gij het oordeel Gods zult ontvlieden? 4Of veracht gij den rijkdom Zijner goedertierenheid, en verdraagzaamheid, en lankmoedigheid, niet wetende, dat de goedertierenheid Gods u tot bekering leidt? 5Maar naar uw hardigheid, en onbekeerlijk hart, vergadert gij uzelven toorn als een schat, in den dag des toorns, en der openbaring van het rechtvaardig oordeel Gods. 6Welke een iegelijk vergelden zal naar zijn werken; 7Dengenen wel, die met volharding in goeddoen, heerlijkheid, en eer, en onverderfelijkheid zoeken, het eeuwige leven; 8Maar dengenen, die twistgierig zijn, en die der waarheid ongehoorzaam, doch der ongerechtigheid gehoorzaam zijn, zal verbolgenheid en toorn vergolden worden; 9Verdrukking en benauwdheid over alle ziel des mensen, die het kwade werkt, eerst van den Jood, en ook van den Griek; 10Maar heerlijkheid, en eer, en vrede een iegelijk, die het goede werkt, eerst den Jood, en ook den Griek. 11Want er is geen aanneming des persoons bij God. 12Want zovelen, als er zonder wet gezondigd hebben, zullen ook zonder wet verloren gaan; en zovelen, als er onder de wet gezondigd hebben, zullen door de wet geoordeeld worden; 13(Want de hoorders der wet zijn niet rechtvaardig voor God, maar de daders der wet zullen gerechtvaardigd worden; 14Want wanneer de heidenen, die de wet niet hebben, van nature de dingen doen, die der wet zijn, dezen, de wet niet hebbende, zijn zichzelven een wet; 15Als die betonen het werk der wet geschreven in hun harten, hun geweten medegetuigende, en de gedachten onder elkander hen beschuldigende, of ook ontschuldigende). 16In den dag wanneer God de verborgene dingen der mensen zal oordelen door Jezus Christus, naar mijn Evangelie. 17Zie, gij wordt een Jood genaamd en rust op de wet; en roemt op God, 18En gij weet Zijn wil, en beproeft de dingen, die daarvan verschillen, zijnde onderwezen uit de wet; 19En gij betrouwt uzelven te zijn een leidsman der blinden, een licht dergenen, die in duisternis zijn; 20Een onderrichter der onwijzen, en een leermeester der onwetenden, hebbende de gedaante der kennis en der waarheid in de wet. 21Die dan een anderen leert, leert gij uzelven niet? Die predikt, dat men niet stelen zal, steelt gij? 22Die zegt, dat men geen overspel doen zal, doet gij overspel? Die van de afgoden een gruwel hebt, berooft gij het heilige? 23Die op de wet roemt, onteert gij God door de overtreding der wet? 24Want de Naam van God wordt om uwentwil gelasterd onder de heidenen, gelijk geschreven is. 25Want de besnijdenis is wel nut, indien gij de wet doet; maar indien gij een overtreder der wet zijt, zo is uw besnijdenis voorhuid geworden. 26Indien dan de voorhuid de rechten der wet bewaart, zal niet zijn voorhuid tot een besnijdenis gerekend worden? 27En zal de voorhuid, die uit de natuur is, als zij de wet volbrengt, u niet oordelen, die door de letter en besnijdenis een overtreder der wet zijt? 28Want die is niet een Jood, die het in het openbaar is; noch die is de besnijdenis, die het in het openbaar in het vlees is; 29Maar die is een Jood, die het in het verborgen is, en de besnijdenis des harten, in den geest, niet in de letter, is de besnijdenis; wiens lof niet is uit de mensen, maar uit God.